Václav Větvička o zámeckém parku ve Štiříně

Vydáno: 23. 4. 2019

Štiřínský park jedním z nejlépe udržovaných v rámci celé ČR. K jeho revitalizaci docházelo postupně od let 1984-6. Jeho celková rozloha je ca 38 ha, intensivně parkově restaurovaných je asi 14 ha; zbývající plochy leží na lesním půdním fondu a jsou obhospodařovány podle Lesního hospodářského plánu.

Celý objekt lze označit jako přírodně krajinářský (také „anglický“) park, s výjimkou pravidelných úprav při čestném dvoru zámku a před jeho jižním průčelím. Park je demonstračním objektem právě pro výklad zásad tvorby „anglických“ parků. Ten je odvozen od někdejší britské hospodářské krajiny, kde polnosti byly obklopeny vysokou zelení a připomínaly divadelní scénu s portálovými kulisami a horizontem; druhým předobrazem byla skotská pastevecká krajina, kde v rozlehlých pažitech byly zachovány nebo vysazeny jednotlivé stromy či jejich malé skupiny. Oba typy lze ve štiřínském parku nalézt. Po architektonické stránce je park také dobrým příkladem správně vyvážené struktury, kde skupiny vysokých stromů jsou prostřídány prostornými otevřenými plochami (prospekty, partery). Součástí parku jsou i vodní plochy a potoky; rybníky ovšem byly po roce 1990 privatizovány a nejsou tedy majetkovou součástí parku, i když pohledovou a estetickou dominantou zůstávají. Důležitým prvkem přírodně krajinářských (anglických) parků je vedle kontrastu vysokém zeleně a travinných biomů také vkomponování dlouhých průhledů, prospektů, které spojují park s okolní krajinou. Takové jsou v parku tři vedle řady kratších a bočních průhledů, které byly při revitalizaci opět otevřeny tak, jak to bylo zřejmé z map z 19. století.

Štiřínský park je ovšem zajímavý i po stránce dendrologické. Podle inventarizace k roku 2009 zde roste necelých 70 taxonů (druhů a odrůd) jehličnatých dřevin a necelých 200 taxonů (druhů a odrůd) dřevin listnatých. K nim je třeba připočítat ještě asi 130 taxonů (druhů a odrůd) pěnišníků z rodu Rhododendron. Základem je sbírka Ing. Hiekeho z Průhonic, jejíž matečnice v počtu 1270 kusů byla do parku převezena v roce 1986 a 1987. Vedle jiných zdrojů byl dendrologický inventář doplněn také o 414 ks listnáčů a 389 jehličnanů z dislokovaného pracoviště Botanického ústavu tehdejší ČSAV v Černolicích. Počet evidovaných taxonů květin a trav činil 414 druhů a odrůd.

V rámci oné inventury byl v roce 2008 podle metodiky AOPK ČR proveden odhad hodnoty dřevin, při němž se došlo k částce 304 519 111 Kč – jen co se dřevin starších 50 let týče. Celková biologická hodnota parku byla později odhadnuta ve výši 400 milionů Kč.

V roce 2007 vyšla kniha prof. Ivara Otruby „101 nejkrásnějších zahrad a parků ČR“, do níž byl zařazen i Štiřínský park s podtitulem: „Díky golfu překrásný park“. Je tomu tak, protože pravidelné ošetřování golfového hřiště, umístěného v průhledech parku, zvyšuje jeho pohledovou atraktivitu.  Stejně pochvalně se o štiřínském parku píše v publikaci „Slavné zahrady a parky Středočeského kraje“, která vyšla v roce 2011.

Václav Větvička

Hotel zámek Štiřín je hostitelem a současně i partnerem 10. Profinetworkingu. Součástí akce je i prohlídka zámeckých zahrad, kterou povede pan dr. Větvička.

Podobné články

Design a šetrnost k přírodě ruku v ruce. Be Nice

Design a šetrnost k přírodě ruku v ruce. Be Nice

Častým dojmem ve společnosti je, že co je recyklované není hezké. V Be Nice každý den prokazujeme, že opak je pravdou. Be Nice založila Mirka s partou svých kamarádů. Mirka chtěla po dlouholetých zkušenostech v polygrafii propojit svět tisku s šetrností...

číst více